AVL - Mizuno amatérská volejbalová liga

HRADEC KRÁLOVÉ - Hned jak se Mizuno Amatérská volejbalová liga v roce 2000 objevila v Hradci Králové, držel nad ní ochrannou ruku. Dodnes se jí navíc eurosposlanec a bývalý hradecký primátor Oldřich Vlasák aktivně účastní, s týmem Rudá hvězda hraje první ligu. „Je to pro mě příjemný oddych, kde nabírám sílu pro svoji práci,“ říká šestapadesátiletý Oldřich Vlasák. Díky AVL se stále může věnovat volejbalu, ačkoliv závodní dráhu má už za sebou.

Ne každý se může pochlubit tím, že s AVL roste od jejího prvního ročníku, jak jste se tehdy před dvanácti lety o začátku soutěže v Hradci Králové dozvěděl?
Víceméně to byl nápad mých kamarádů, propojit příjemné s užitečným. Volejbal jsem hrával na několika úrovních závodně a AVL je pro mě takovým pokračováním. Mohu se tu setkávat s kamarády, s partou, se kterou jsem dlouhá léta hrál. Navíc nám bylo sympatické, že v týmu musí figurovat dvě hráčky, takže jsme ho doplnili výrazně mladšími postavami a hra dostala nový náboj, už není tak agresivní, soutěžní, ale spíš jde o společenskou událost, a to nám plně vyhovuje.

Čím vším jste prošel během závodního hraní?
S volejbalem jsme začal ke konci gymnázia. Na vysoké škole v Praze jsem pak hrál za techniku (pozn. Oldřich Vlasák studoval na Strojní fakultě ČVUT - katedře techniky a prostředí), hráli jsme druhou ligu, a to byla vlastně nejvyšší soutěž, kterou jsem kdy hrál, pak už byly jen nižší. Dlouhá léta to byl při práci kraj a teď už hrajeme nějaký městský přebor, okres. Mimochodem, důvodem přechodu k nižším soutěžím snad nebylo ani to, že bychom to neuhráli, ale nedostatek času. Přeci jen v našem věku už není možné tomu sportu, tomu koníčku, věnovat tolik času, víkendy.

Jaký post vám byl souzený?
Vždy jsem hrával a hraji smečaře. To je post, který mi vyhovuje, protože mám rád dynamickou, tvrdou hru. Na to, abych hrál na středu, blokaře, jsem v patřičných soutěžích ani neměl výšku a na nahrávače jsme zas měli jiné kolegy. Smečař mi vyhovuje.

Jak si váš tým stojí?
Docela nám to jde, teď se nám podařilo udržet se v nejvyšší soutěži. Několikrát jsme hráli i na její špici a jednou jsme dokonce jeli hrát do Prahy celostátní finále.

Jste stále věrný jednomu týmu?
Ano, jen název se změnil. Původně jsme byli Volejbalový klub Hradec Králové, teď se jmenujeme Rudá hvězda. Je to taková reminiscence, protože v začátcích, právě na tom gymplu, jsme hráli v Rudé hvězdě.

Kromě toho, že jste u zrodu hradecké AVL stál jako hráč, soutěž jste zaštiťoval, na prvním finále jste předával ceny.
Já si myslím, že tato soutěž tu chyběla. Hradec Králové měl vždy velkou volejbalovou základnu, ale postupně jsme viděli, jak mladá generace v soutěžních týmech opadá. A AVL dokázala študáky k volejbalu přitáhnout zpátky. Měli jsme z toho velkou radost, a proto jsem AVL tehdy ze své pozice primátora pomáhal.

Propadl jste kromě volejbalu také jinému sportu?
Vyrostl jsem ve sportovní rodině, takže mám rád všechny sporty. Tím, jak různě cestuji, snažím se dělat sport, který je zrovna k dispozici. Cyklistiku, lyžování, plavání, tenis,... Člověk se musí udržovat.

V AVL není ani neobvyklé, že se na jednom hřišti potkávají manželé. Jak volejbal vnímá vaše manželka?
Ta mě spíš doprovází. Zamlada šermovala, což byl trochu jiný druh sportu, než jsem dělal já. Teď už závodně žádný nedělá, spíš si spolu vyjedeme na kolo nebo na běžky, to jsou sporty, které děláme spolu. Trochu jiné to je s mými dcerami, jedna totiž studuje tělovýchovný management, a tak máme příležitostí víc, jdeme si zahrát třeba tenis, i ten plážový volejbal.

Přestože si na sportování čas najdete, máte dost časově náročné povolání. Kromě toho, že jste poslancem Evropského parlamentu, byl jste čerstvě zvolen do funkce jeho místopředsedy. Co vás aktuálně zaměstnává nejvíc?
Nová funkce pro mě znamená další povinnosti, hlavně reprezentaci země, přijímání delegací, řízení schůzí, odpovědnost za další portfolia. Je toho nad hlavu. Nicméně budu se snažit udělat si čas třeba právě na tu AVLku.

Autor: Eva Fryšarová

Foto: Archiv O. Vlasáka