přihlášení
hráče

Evíkův blog: Koukáme se po sobě a tajně tipujeme, kdo se jako první utopí...

01.08.2013

Jaké to je dýchat pod vodou s přístrojem? Tým AJeTo! ochutnal potápění s Happy Divers, na pražské Triko4U Letní AVL byl totiž Borcem víkendu.

Kvůli varování před bouřkami visel ještě v průběhu dne nad akcí otazník, nakonec jsme se ale pětičlenná skupinka volejbalistů sešli s instruktory Martinem-Vrtákem a Verčou z Happy Divers na koupališti ve Zdicích u Berouna.

Než jsme se vůbec vrhli k vodě, Verča nás seznámila s výstrojí, na každého tu čekala pořádná hromádka. Jak se co jmenuje, nasazuje, ale hlavně k čemu se to používá. Pásek se závažím jsme vstřebali v pohodě, ačkoliv představa, kolik kil na sebe spolu s tlakovou lahví navlečeme, už tak pohodová nebyla. Navíc pak přišla slova, se kterými jsme se povětšinou ještě nesetkali: žaket, manometr, automatika, první, druhý stupeň. A změť hadic.

„Když se budete chtít ponořit, tadytím si budete upouštět vzduch, ale musíte mít ruku nahoru. A tohle budete mačkat, když se budete chtít vynořit,“ popisuje Verča a vše nám názorně ukazuje.

Koukáme se po sobě a tajně tipujeme, kdo se jako první utopí. Nových informací je na nás příliš. Naštěstí panuje v naší skupince přátelská atmosféra a dobrá nálada, která se umocní tím, když na sebe začneme soukat neopreny. Už už máme se Zdendou radost, že ho máme polovinu na sobě, když zjistíme, že si ho oblékáme naruby. Záchvat smíchu a celé nanovo.

Přes neopren opasek se závažím, žaket, na záda láhev a upevnit k žaketu všechny ty hadičky.

Koupeme se, ale zatím ve vlastním potu. Musíme ve výstroji dojít k bazénu.

Dozvíme se, jak se budeme pod vodou dorozumívat, nasadíme ploutve a masku a už se jeden po druhém doslova svalíme do vody, kde samozřejmě naši výstroj testujeme.

Verča s Vrtákem nám vysvětlí několik cvičení, které provedeme pod vodou a už se noříme. Naštěstí jsme v hloubce, kde všichni stačíme. Protože i s tím, kleknout si ve výstroji máme problém a ve vodě vrávoráme jak cestou z pozdní Štvanice.

Instruktorům předvedeme, jak bychom dostali z dýchací automatiky vodu nebo jak bychom ji lovili, pokud by se nám třeba zavaděním o větev vytrhla z pusy.

Ze začátku mám pocit, že vůbec nemůžu dýchat. Z láhve a pod vodou je to zkrátka nezvyk. Navíc se nemůžu smát, protože mi pak zatejká pod masku do nosu. To jde ale dost těžko, když vidím, jaký máme problém pod vodou ovládat svoje pohyby.

Když jsou instruktoři přesvědčeni, že vše jakžtakž ovládáme, jdeme plavat. Vychytat, jak moc mít napuštěný žaket není nic lehkého, buď se válíme po dně, nebo nás to táhne moc nahoru. Každopádně když to vybalancujeme, stav beztíže je fajn. Ovšem pořád mám trochu strach a ke všemu kolem sebe trochu respekt. Dno zdického bazénu prozkoumáváme asi hodinku.

Pak nám dá Verča povel vynořit se, přičemž pobavím ostatní, když si do žaketu vženu vzduch moc rychle a vystřelím se na hladinu. O zábavu je zkrátka furt postaráno.

Teď se ještě vyšvihnout z bazénu a zase ze sebe sesoukat neopren.

Na závěr dostaneme všichni diplom, že jsme absolvovali ochutnávku potápění – můj subjektivní dojem ale je, že to je za to, že jsme se neutopili…

Cesta do Prahy je pak plná dojmů, Honza se Zdendou jsou nadšení. „Bylo to fakt pěkný, nečekal jsem, že to bude takovýhle,“ pochvaloval si Honza a vzpomínal na šnorchlování mezi barevnýma rybičkama.

„Začátek byl trochu panika, padal jsem jak balvan. Neopren prej nadnáší a já furt klesal,“ smál se Zdeněk. „Instruktoři byli bezvadní, sranda,“ dodal.

Psali jsme také:

Z vášně se stalo povolání. Teď dají Happy Divers do světa potápění nahlédnout i hráčům AVL

Autor: Eva Fryšarová
Foto: Eva Fryšarová, Vrták


MizunoModrá pyramidamoltenSM WorksFiatStorageTeekaneAllivictus

Instagram  © MIZUNO AMATÉRSKÁ VOLEJBALOVÁ LIGA | Zpracování osobních údajů | vyrobilo SMWORKS - digital agency