Kia Ora vrací úder
21.01.2013
Snažení brněnských amatérských volejbalistů v roce 2013 zahájila stylově první liga. Elitní hobíci odehráli čtvrté z celkem pěti kol a boje tak získaly na urputnosti, neboť každý bod se ke konci soutěže bude dvakrát převracet v dlaních. Připomeňme si, že prvních pět týmů ze základní části se utká ve finále o titul vítěze brněnské AVL, naopak poslední a předposlední tým sestoupí atutomaticky do druhé ligy a ani 17. a 18. tým si nemohou být setrváním v elitě jistí, neboť ho musí uhájit v baráži s třetím a čtvrtým týmem druhé ligy. A to jsou zpravidla mladí dravci.
Kdybychom měli najít jeden vybraný znak prvního turnaje v novém roce, pak je to následující informace: favorité se trápili. Někteří více, někteří méně, ale svůj stabilní bodový zisk si nepřipsal téměř nikdo.
V boji o úvodní pětku se etabloval kvintet adeptů, kteří před posledním turnajem udržují jistý náskok před pronásledovateli. O vyrovnanosti první ligy však nejlépe svědčí to, jak si členové vedoucí pětky vedli. Lídři, Staří známí, ztratili čtyři body, přesto si však udrželi vedení, které drží po většinu soutěže. Třetí Aliens si na předzápasovém soustředění v restauračním zařízení zřejmě řekli, že si soutěže řádně užijí, neboť tři ze čtyř utkání dovedli do tie-breaku a rovněž si připsali osm bodů. Rovněž čtvrtý Matrix si připsal na bodové konto magickou osmičku, když prohrál poslední zápas dne s týmem Pardón, oprava. Pátá Traktorová liga, před turnajem okupující druhou příčku získala ve čtyřech zápasech pouze pět bodů, když dokázala vyhrát jediné utkání.
Na chybu soupeřů z pvodní pětice pak v lehkém závětří čeká trojice týmů se shodnou bilancí 16 zápasů, 31 bodů a tříbodovým mankem na páté místo. Jde o Pandu, STS Chvojkovice Brod a Žabiny. Panda se o lepší výsledek připravila silně nečekanou porážkou se sestupující Rampepurdou, STS spadly z medailových příček, když získali jen tři body ze dvanácti a tak jediné Žabiny se ziskem deseti bodů vyvolaly dojem dobré formy.
A když se čtyři perou, pátý se směje. Na druhé místo se díky skvěle zahranému dni dokázala dostat Kia Ora, která neztratila jediný bod a dokázala ve vzájemném zápase porazit i vedoucí Staré známé. Díky tomu se stala Slevomat Borcem víkendu. Kia zažívá velký comeback do vedoucích příček, po druhém turnaji se ještě objevovala v polovině tabulky, ale po třetím už skočila na šesté místo a nyní je druhá. Více v rozhovoru.
Dovolme si ještě krátkou návštěvu spodní části tabulky. Je už velmi pravděpodobné, že přímý sestup nemine Jiřinu a Kudrnáče, kteří by museli v posledním turnaji silně zazářit, aby se vymanili z posledních dvou míst. Naopak o baráž je zájem nebývalý, zatím nejnadějněji má soutěž v tomto směru rozjetou Rampepurda, ale o sestup má značný zájem hned další šestka týmů.
Jak je tedy vidět poslední turnaj první ligy nebude žádná nuda. Ztráty lídrů se mohou zopakovat, zvláště když tabulkově slabší týmy budou bojovat o všechno. Rozuzlení první ligy se dozvíme na posledním turnaji 16. února 2013, nicméně již tuto neděli nabídne nová dramata liga třetí.
Pohled Jury Kleina, trenéra a mentora
Dnešní rozhovor patří tradičně nejlepšímu týmu víkendu, kterým je jak již zmíněno Kia – Ora. O příběhu celé sezóny z pohledu jednoho z elitních brněnských týmů vykládá Jiří Klein, který ačkoliv je aktivním hráčem „béčka“ Kia Ory, působí v prvním týmu jako trenér a mentor.
KIA – ORA, to je v brněnské AVL značka kvality. Přesto se však tvému týmu na podzim ne příliš dařilo. Po jedenácti zápasech 22 bodů není málo, ale přece jen jste asi zvyklí na víc. Čím si to vysvětluješ? Podepsalo se na vás rozdělení týmu, narušení souhry, nebo se vám zkrátka a jednoduše nedařilo?
JK: Rozdělením týmu ani ne, předpoklad byl, že budeme i po rozdělení mít 3 blokaře – bohužel jeden nám týden před soutěží ohlásil, že chce hrát Krajský přebor a druhý byl až do Vánoc mimo… takže chyběli blokaři - bez nich se hraje přece jen špatně. Hráli jsme výrazně polařský volejbal a v každém setu potřebuješ tak 3 – 4 x čistě zablokovat, aby ti to bodově vyšlo na vítězství. Snažili jsme se, bojovali – ale body moc nepřibývaly…Na tento turnaj už byli 3 kvalitní blokaři a tým navíc hrozně zabojoval – a výsledek je na světě.
Když se vrátíme ještě o dva týdny zpátky, Vánoční turnaj se vám příliš nepovedl. Sice jste pavouka vyhráli, ale ne úplně toho správného. Pomohlo vám to v něčem v lednovém turnaji nebo je Vánoční turnaj tak specifický, že ho berete úplně jinak?
JK: Vánoční turnaj je tou povánoční atmosférou trochu specifický, což neznamená, že bychom v něm nechtěli uspět. Ale opět nebyli všichni blokaři. Na vánočních turnajích i na celostátních finále stačí když prohraješ 1 zápas a jdeš dolů a už ti nic nepomůže. Zdá se mi to trochu kruté – přeci jen tým by měl mít možnost nějaké opravy. Když se podívám na naše celostátky v posledních 4, 5 letech – vždy jsme prohráli jen 1 zápas a skončili 2. nebo 3.
Prvním lednovým turnajem jste hodně zvrátili situaci první ligy. Zatímco ostatní ztráceli, vy jste byli stoprocentní. Zkus popsat turnaj z vašeho pohledu.
JK: My jsme věděli, že půjde o vše. Pokud bychom neuspěli, tak bychom se určitě nedostali do brněnského finále (ani tam ještě 100%ně nejsme). Věděli to všichni, takže jsem nikoho ani nemusel zvláště motivovat. Připravili jsme se i hodně takticky. Na každý zápas jsem určil předem sestavu včetně toho, kdo bude hrát na liberu s ohledem na způsob servisů soupeře, řekli jsme si jaký útočící hráč soupeře kam hraje, abychom co nejlépe blokovali a bránili v poli.
Nakopnul nás už první zápas s nevyzpytatelným Vertikálním stereem 2:0 (25:16,25:19). Po trochu slabším začátku jsme se dali dohromady a v klidu zvyšovali náskok, stejný průběh měl zápas s Kudrnáči (25:19,25:7). Pak po jednozápasové pauze už šlo tlustý do tenkýho…. Úvod prvního setu se Starými známými byl vyrovnaný, ale po pár drobných chybách nám odskočili tuším o 4, 5 bodů. Po ztrátě nás postavil na nohy svým dělovým servisem Ondra Moc, najednou jsme vedli 18:17 a následovala vyhrocená koncovka. V ní jsme znovu prohrávali, 21:23 a dokonce 22:24 – ale soupeř svoje příležitosti vyházel 3x do autu, za stavu 24:25 měl třetí setbol, který jsme zablokovali. Pak už se nám povedlo vychytat v poli a v euforii proměnit první setbol (27:25). Ani druhý set nebyl jednoduchý, i když na Starých známých bylo patrné, že nevyvedená koncovka jimi otřásla. Ke skvělým zákrokům v poli Honzy a libera Kariho se však přidaly výborným rozdělováním nahrávek i Janča s Dášou, blokařsky fungovali dobře Michal se Zbyňkem, radou pomáhal Rado (i před zápasem, taky to bylo důležité)…prostě se to zase všechno sešlo, jak má být (25:17).
Já osobně si stejně cením vítězství v zápase se Svitavami, které jsou známé svým úporným bráněním a nepříliš standardními zákroky na síti, které někdy (ať mi to velkoryse prominou), připomínají přehazovanou s nádechem holomajzny…J)) Ale oni tak prostě hrají, je to jejich styl a vychází jim to. Kdo se jim přizpůsobí, tak prohraje a někdy ani neví, jak k tomu došlo. Zápas začal až po 20 hodině, bylo to vítězství vůle a bojovnosti (25:22,25:21), za což tímto manšaftu děkuji. Končili jsme v hale jako poslední a uklízečka nás rozháněla mokrým hadrem…
Klíčovým pro vás byl určitě duel se Starými známými. První set se bojovalo o každý míč a skončil 27:25. Druhý už pak proběhl v jednoznačném duchu. Zasloužili jste si tři body a kdo se o tyto body nejvíce zaloužil?
JK: Ono to opticky vypadá, že se bojovalo jen v 1. setu a že druhý už byl jednoduchý, ale úplně to tak nebylo, museli jsme makat a neponechat nic náhodě, to by mohlo dopadnout špatně. Nechtěj po mně abych někoho zvláště vyzdvihoval, podle mě makali a dřeli všichni jako koně – ale tak to má být. Pokud bych ale měl, tak Dášu Královou, která na tom nebyla zdravotně vůbec dobře a místy jsem přemýšlel, jestli je zelenější její dres nebo obličej. Pro ni ty 4 zápasy byly opravdu strašně náročné – ale ustála je.
Do konce soutěže zbývají tři nebo čtyři zápasy. Vás ale čekají dva těžké zápasy, Aliens jsou třetí a MATRIX čtvrtí. Kdybych tě požádal o tip, jak nakonec dopadne první čtyřka, jak by zněl?
JK: Ze mě žádný tip nedostaneš, nejsem Sibyla :D Karty jsou rozdané tak, že nikdo nemá nic jasného, bude se bojovat o každý míč.
S celostátními finále máte zkušeností více než kdo jiný v Brně, takže poslední otázka – pokud se probojujete do intergalaktického finále, je tam ještě něco, co by vás mohlo překvapit a jaký je váš cíl?
JK: Do intergalaktického finále? Kdyby přistáli Marťani…)) Cíl? Je vždy jen jeden.
Psali jsem také:
Legendární Kia-Ora hlásí rozdělení
Autor: Jura Chlubný
Foto: Archiv AVL
.png)
