AVL - Mizuno amatérská volejbalová liga

Finálový turnaj v Havlíčkově Brodě potvrdil v čele tabulky AVL na Vysočině celek Mish-Mash. Setřásl tak dlouhovedoucí Šipky a po čtyřech letech pojede svůj region reprezentovat na velké finále. V roce 2010 tu celek Michala Munducha (na snímku druhý zprava) skončil na patnáctém místě. „Jedeme si to užít jako vrchol sezóny, zahrát si pěkný volejbal a necháme tam všechno, aby to dopadlo co možná nejlíp. A po letech zase potkám velkovezíra Sašu, což je samo o sobě zážitek,“ vtipkuje Michal, který s AVLkou začínal na jejím prvním ročníku v Praze, tehdy za tým Rybníkáři z Jihlavy. 

První místo jste vybojovali v sezóně 2009/2010, bylo těžké vrátit se na výslunní?
I v předchozích letech jsme se vždycky ucházeli o celkové první místo v Brodě, ale nedařilo se nám sejít se na klíčové zápasy v té správné sestavě. Navíc pár chyb v tu nejmíň vhodnou chvíli rozhodlo o tom, že jsme skončili celkově druzí o jeden dva body. Letos se naopak všechno sešlo, jak mělo.

Čemu přisuzuješ, že jste letos dokázali zvítězit? Dokonce s náskokem 11 bodů! Procházka růžovým sadem?
Procházka růžovým sadem to rozhodně nebyla. K našemu tradičnímu těžkému soupeři Šipkám, přibylo několik dalších silných týmů. Kvalita hry v Brodě šla především v posledním roce dost nahoru. Jak jsem psal už na našem profilu, není to už jen o nás a o Šipkách. Celkem nekompromisně mezi nás vletěli Rakeťáci z Chotěboře a nepříjemný soupeř jsou i Bombarderos. Není vyjímka, že desátý tým potrápí někoho z první trojky. Nám se letos podařilo scházet v podstatě skoro pokaždé v silné sestavě, v pravý čas nám taky přálo štěstí a hlavně jsme se vyvarovali zbytečných výpadků a bodových ztrát.

A co se stalo s Šipkami? Tradiční reprezentant skončil až třetí.
Šipky se před sezónou nečekaně rozdělily na dva týmy: Šipky a Tutůrutututů. Po pravdě jsme si říkali, že by to pro nás měla být výhoda, ale oni měli už dřív sestavu plnou dobrých hráčů, takže nakonec nebylo překvapení, že oba týmy byly hodně silné. Paradoxně jim to trochu uškodilo, protože se vzájemně obraly o body.

Tušili jste už před finále, jak to skončí?
Ten bodový náskok trochu sváděl k optimismu, ale nechtěli jsme nic podcenit a jeli na finálový turnaj s respektem. Finálová pětka byla hodně silná, vyrovnaná a všichni si na nás brousili zuby, takže jsme naopak byli v plné pohotovosti.  

Po čtyřech letech se tak vracíte na celostátní finále. Naposledy jste byli patnáctí. S čím se do Prahy 26. dubna vypravíte?
Jedeme si to užít jako vrchol sezóny, zahrát si pěkný volejbal a necháme tam všechno, aby to dopadlo co možná nejlíp. A po letech zase potkám velkovezíra Sašu, což je samo o sobě zážitek.

Dokážeš odhadnout vaše šance, nebo nemáš ponětí o dovednostech jiných týmů?
Ponětí o ostatních týmech trochu mám, ale šance takhle předem odhadovat nechci. Všechny týmy, které budou na celostátním finále, budou kvalitní. Budou chtít vyhrát, stejně jako my. Je to sport a na hřišti se muže stát cokoliv.

Závěrem, mohl bys trochu svůj tým představit...
Tak určitě...  Táňa, Bára, Renata, Eva, David, Martin, Olda, Petr, Honza, Vítek, Dušan, Michal. 

K AVLce jsem poprvé přičuchl kdysi dávno, když se v Praze hrál první ročník. Kamarád v Praze tehdy studoval, znal od vidění Sašu Mráze... a už to bylo. Pak dlouhá léta nic, protože se nám nechtělo jezdit z Jihlavy tak daleko za volejbalem. V roce 2009 jsem zaslechl, že se AVL hraje v Havlíčkově Brodě. Měli jsme partu, se kterou jsme jezdili po turnajích, tak nebyl problém se domluvit, zavolat Jirkovi Váchovi, kterému mimochodem děkuju za výbornou organizaci v Havlíčkově Brodě, je to správnej chlapík na správném místě - a hned v prvním roce jsme tu vyhráli.

Jinak je nám od 22 do 49 let, takže se dá říct, že se u nás snoubí dravé mládí s vyzrálostí a zkušeností. K trénování se moc nedostaneme. Máme rodiny, zaměstnání, školy ...  a dá se říct, že se vidíme tak jednou za měsíc přímo na turnaji. Musím ale říct, že jsem moc rád za partu, která se v našem týmu sešla. Vždycky se s nimi moc těším na každý turnaj, ať už je to na hřišti i následně v hospodě, kde doufám budeme na celostátním finále taky slušně reprezentovat (smích).

Psali jsme také:

Mish-Mash vévodí tabulce na Vysočině. Vrátí se po čtyřech letech na celostátní finále?

Autor: Eva Fryšarová
Foto: Archiv AVL