přihlášení
hráče

Nerozcvičovat se? Hloupost! shodují se trenéři

05.11.2012

Patnáct minut před, patnáct po. Správný strečink by měl být nedílnou součástí každého sportování, volejbal nevyjímaje. Přesto ruku na srdce, kdo z vás si dá před hrou pár koleček a protáhne se? Těm z vás by možná udělal radost  vědecký výzkum udávající trend, jenž tvrdí, že strečink před tréninkem je spíš na škodu. Úspěšní a dlouholetí trenéři s tím však nesouhlasí. 

Nastartovat tělo k pohybu a pak mu zase dopřát uklidnění, od toho je tu strečink. Přitom málokdo před vstupem na kurt tak důležitému rozehřátí patnáct minut času věnuje. "Kdybych se nerozcvičil, jsem nepoužitelný," přiznává Pavel Krč, beachař a šéftrenér Beachklubu Pankrác, který zároveň hraje pražskou AVL za prvoligovou Exloxii.

Navíc trend je teď opravdu takový před zátěží nestrečovat. Nastoupit na kurt a hrát. S tezí přišli vědci, kteří tvrdí, že při protahování statickým strečinkem se svaly namáhají a zužují, a to je neprohřáté a nepřipravené může poškodit. „Když sportovec provádí strečink před cvičením, tělo si řekne, že je riskantní přepínat se. Kompenzuje to proto stažením a zvýšeným napětím. Po strečinku se tělo není schopno pohybovat tak rychle a volně a navíc je mnohem náchylnější ke zranění,“ vysvětluje Kieran O´Sullivan z University of Limerick v Irsku objevy z roku 2010. 

„Nesouhlasím s tím. Protažení před tréninkem je taky důležitý,“ zdůrazňuje Krč a stejného názoru je i Krčův kolega, volejbalový nestor a vynikající trenér Miroslav Nekola. „My jako staří hráči jsme nestrečovali a zpětně cítím, že to bylo na škodu. Dřív bylo zvykem přijít na hřiště, dvakrát zatočit ramenem a jít smečovat. Jenže v budoucnu se to projevilo,“ doplňuje Nekola.

Strečink před tréninkem by se neměl provádět nastudeno, přiměřeným tempem si oběhněte párkrát hřiště, dejte si deset dřepů s výskokem. Teprve až když ucítíte, že vám stoupá tepová frekvence, můžete připojit i rychlé starty. Jakmile jste zahřátí, přichází na řadu onen strečink. „Jde o pomalé protahování. Kmitání, které známe z tělocviku není strečink a navíc je při rozcvičování nežádoucí,“říká Nekola. Jeden cvik byste měli provádět zhruba dvacet vteřin, držet v krajní poloze a volně dýchat, a rozhodně nejít přes bolest. Celému „warm upu“ byste pak měli věnovat alespoň patnáct minut. „Je to individuální, někomu stačí deset minut a atleti se zas rozcvičují třeba půl hodiny,“ doplňuje Nekola.

Odehrát a zmizet na baru nebo do sprchy, to je typický scénář hráčů na AVL. Přitom i po námaze bychom neměli z tělocvičny hned utíkat a ještě pár minut se věnovat svému tělu. Strečink po zátěži je důležitý pro uvedení těla do klidového režimu, uvolnění a lepší regeneraci svalů. „Jednotlivé závěrečné cviky by měly mít delší intervaly a potom se můžete i vyklusat,“ radí šéftrenér Beachklubu Pankrác Miroslav Nekola. 

Strečink nicméně nemusíte zařazovat jen před a po zátěži, je ideální pro každodenní protažení.

Autor: Eva Fryšarová
Foto: www.dreamstime.com


MizunoModrá pyramidamoltenSM WorksFiatStorageTeekaneAllivictus

Instagram  © MIZUNO AMATÉRSKÁ VOLEJBALOVÁ LIGA | Zpracování osobních údajů | vyrobilo SMWORKS - digital agency

Celodenní kemp s trenérem

 

Chceš zlepšit svou hru?

Přijď na intenzivní celodenní trénink s profesionálním trenérem!

 

Nejbližší kempy: 23.2. a 22.3.